KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
PODZVIČÍNSKO
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Přírodní zajímavosti
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Historie obce Krouna [ Historie (archivní dokument) ]

První písemná zpráva o Krouně pochází z roku 1349; je z období panování krále Karla IV. Důležitým faktem je korespondence s papežem Klementem VI. o zřízení litomyšlského biskupství s jmenovitým seznamem obcí, které k němu mají být přiřazeny. Krouna je uváděna jako Grunaw inferior a Grunaw superior, přičemž Grunaw inferior je vlastně dnešní Otradov. Úplně znění této listiny je obsaženo v edici Codex diplomaticus et epistolares Moraviae uložené v Moravském zemském archivu. Další písemné doklady jsou z let 1350, 1392 a v následných šlechtických dokumentech.

Poddanským právem patřila Krouna pod rychmburské panství jako ves s rychtou.

Je známo, že krounští poddaní nebyli vždy spokojeni se svými pány na Rychmburku a několikrát stáli ve vůdčích místech rebelií v 18. století.

Šlechta z rychmburského hradu měla v našem okolí značný majetek. Byly to především rozsáhlé lesy se čtyřmi hájenkami a známou oborou. Kinští zde chovali jeleny, srnce, daňky a černou zvěř. Pro poddané to ale bylo nelehké břemeno, protože museli být kdykoli připraveni k nahánění zvěře při lovu. Krounská obora byla zrušena ještě před rokem 1823, kdy hrabě Kinský prodal panství knížeti Karlu Alexandru z Thurnu a Taxisu (písmena TT na lesních hraničních sloupcích jsou iniciálami toho rodu).

Panský dvůr v Krouně měla rychmburská šlechta v držení asi 100 let. Byl zde ovčín, chlévy, hospodářské budovy a obytná stavení, k tomu patřily zemědělské pozemky a rybníček. Roku 1798 majitel pozemky i budovy rozprodal. Název Dvůr se pro tuto obecní část zachoval dodnes.

Vydatný zdroj příjmu nalezla vrchnost v těžbě vápence. Lom se nacházel v místě zvaném Vápenky. Vytěžený materiál se pálil v pecích a potom se prodával jako pálené vápno k bílení obydlí.

V této lokalitě stála také pila na zpracování dřeva, k pohonu používala vodu z Panského rybníka.

Obyvatelstvo Krouny se zabývalo především zemědělstvím a prací v lese. Pěstovaly se hlavně brambory a len.

Z řemeslných oborů to bylo hračkářství, výroba rákosových špiček, tkalcovství, vyšívání a necování. Muži dojížděli do žulových lomů na Skutečsku, pracovali na pile a ručně vyráběli boty pro skutečské dílny.

Krouna zůstává významným místem výroby dřevěných hraček, původně ručně vyřezávaných, později soustružených. V muzeích domácích i zahraničních návštěvníci obdivují jednoduché panenky, selky s máselnicí či s miminkem, ptáčky, pohyblivé veverky, hrkačky, píšťalky, husary na koních, vojáky, muzikanty atd.

Vyšívání bylo častou činností žen. Na konci 19.století zdobilo především oblečení a žádané byly také výšivky na ložním prádle. Známe práci krounských zručných vyšívaček pro konkrétní účely. Některé kostýmy pro slavnostní představení Prodané nevěsty v pražském Národním divadle prošly rukama žen z naší obce; rovněž i nádherná souprava pokrývek s motivy královské koruny jako svatební dar pro anglickou královnu Alžbětu II. měla zdejší původ. Vyšívané ubrusy pro českou restauraci na světové výstavě EXPO v Bruselu se šily také u nás.

Neobvyklou a náročnou prací bylo necování sítěk z pravých lidských vlasů.

V přehledu povolání z roku 1930 zjišťujeme, že v Krouně bylo v tomto roce 266 rolníků, 56 drvoštěpů, 58 vyšívaček, 45 kameníků, 40 dělníků na pile, 27 obuvníků, 14 krejčích a 9 švadlen, 11 tkalců, 12 truhlářů, 7 kovářů, 7 špičkařů, 5 holičů, 25 obchodníků, 10 řezníků, 10 pekařů, 3 cukráři, 2 cestáři, 2 sedláři, 7 železničních zřízenců, 3 četníci, 10 učitelů, 1 lékař, 1 zubní technik, 1 porodní asistentka atd. U tohoto seznamu je připsáno také 12 almužníků, 22 občanů neumělo číst ani psát, 5 umělo jen číst.

Už v roce 1584 je písemně zaznamenáno, že obec měla 49 usedlostí, v roce 1851 246 budov a 1500 obyvatel; od roku 1900, kdy zde žilo 1558 občanů se počet původních obyvatel zmenšuje a přibývá chalupářů.

Významnými stavbami jsou kostely - katolický a evangelický - obě fary, stará škola a selská usedlost č.p. 61.

Nemovitými kulturními památkami v Krouně jsou: areál Bukáčkova statku č.p.61 (obytný dům,. dřevník, stodola, ohradní zeď s vjezdem), areál kostela sv. Michaela archanděla (kostel, ohradní zeď, márnice), evangelický kostel.

S Krounou jsou spojena jména známých osobností - vynálezce Františka Křižíka, matematika Miloslava Pelíška, spisovatelů G. R. Opočenského, Jana Doležala, Františka Šímy. V blízkém okolí čerpala náměty ke svým knihám Teréza Nováková.

S jistotou se nedá říci, kdy se obec začala starat o vzdělávání mládeže, ale určité náznaky existují. Zdá se, že už v roce 1656 v Krouně působil katolický učitel, který vyučoval v soukromých staveních. Na přelomu 18. a 19. století chodily děti do soukromé církevní školy evangelické a patronátní obecné školy katolické. Po jejich zrušení to byla obecná škola trojtřídní a čtyřtřídní. V roce 1884 se začalo vyučovat v nové školní budově ve středu obce. V roce 1959 byla dokončena výstavba současné budovy.

Poštovní úřad v Krouně poskytoval své služby od roku 1865, stálá služba četnické stanice byla otevřena v roce 1901.

První vlakové spojení se uskutečnilo 6.10.1897.

Elektřina byla v obci zavedena v roce 1930, telefon v roce 1932.

V novějších dějinách je nutno zaznamenat, že Krouna měla mnoho padlých v první světové válce a v letech další války pocítila kruté pronásledování židovských rodin. Někteří místní obyvatelé byli zapojeni do protifašistického odboje.

V každé době byli místní lidé součástí veškerého dění, všichni vytvářeli dějiny svého bydliště.

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.obeckrouna.cz

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 127, 29.11.2004 v 12:23 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
 
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba