Západočeské lázně

Nejzápadnější a nejzáhadnější je turistický region při hranicích s Bavorskem a Saskem. Proslul především lázeňstvím. Četnost výskytu léčivých minerálních pramenů (cca 500) v trojúhelníku mezi Karlovými Vary, Mariánskými Lázněmi a Františkovými Lázněmi nemá ve světě obdoby. Minerální prameny jsou výjimečné i různorodostí svého chemického složení, a tím i škálou fyziologických a terapeutických účinků.

Karlovy Vary, založené Karlem IV. kolem roku 1350, jsou největší lázeňské město v České republice. Jejich sláva je spojena s dvanácti teplými léčivými prameny vyvěrajícími v údolí řeky Teplé. Nejznámější pramen je i nejvydatnější: Vřídlo s teplotou 72,7 stupňů Celsia. Jako každé plnokrevné lázně jsou i Karlovy Vary trestí společenských, kulturních a sportovních událostí - to ovšem platí i pro Mariánské Lázně a v komornější - nikoli méně půvabné - podobě i pro nejmenší z nich - Františkovy Lázně. Nejmladší Mariánské Lázně svůj světový věhlas získaly nejen bohatstvím léčebných zdrojů - minerálních vod, přírodního plynu CO2 a léčivých slatin, ale též vynikající polohou uprostřed zeleně na úbočích Slavkovského lesa a specifickým půvabem lázeňské architektury. Nejmenší a nejpůvabnější z proslulého trojlístku - Františkovy Lázně - byly založeny v roce 1793, ale jejich studené minerální prameny, tzv. kyselky, byly známé odpradávna. Díky jednotné, převážně klasicistní, architektuře si město uchovalo kouzlo a atmosféru lázeňského místa z 19. století.

Věhlasu tradiční trojice západočeských lázní se díky svým radioaktivním pramenům nyní stále víc přibližují i lázně Jáchymov na úpatí západní části Krušných hor. Léčebné účinky jejich radioaktivních vod nejsou ještě vědecky zcela objasněny, ale jsou tak zjevné, že o pacienty není nouze. Dobrých výsledků v léčení však dosahují i další méně známá lázeňská místa: dětské lázně Kynžvart s proslulým pramenem Richard a uprostřed lesů skryté Konstantinovy Lázně, zaměřené na léčbu a prevenci kardiovaskulárních onemocnění.

Že máme jít k šípku s lázněmi? Inu - množství pamětihodností, přírodních zajímavostí a parků s nesčetnými naučnými stezkami je tady k uštvání a táhne sem návštěvníky po staletí. Nádherné přírodní scenérie lze spatřit v Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, ze dvou třetin pokryté lesními komplexy, v lesním masivu Dyleně nebo v přírodních parcích Smrčiny, Halštrov a Český les. Ostatně lze si tady i zastřílet, snad na veškerou zvěř zdejšího zeměpisného pásma. Národní přírodní rezervace SOOS je živou ukázkou bahenních sopek a vývěru plynů. Poblíž Františkových Lázní národní přírodní památka Komorní hůrka je naše nejmladší vyhaslá sopka. V Krušných horách a v Slavkovském lese lze obdivovat rozlehlá rašeliniště a vřesoviště, v údolí Ohře národní přírodní památku Svatošské skály (skalní útvary nevšední krásy) a Skalky skřítků, nad Kynžvartem přírodní rezervaci Kladská.

Historii území ovlivnila jeho poloha při hranicích, vedoucí k prolínání různých kultur, a také rozvoj řemesel. Od počátku 19. století se pak přidala exploze lázeňství. Jednou z našich nejkrásnějších románských památek je Chebský hrad s Černou věží. Starobylý Špalíček je symbolem města Cheb, kdysi centra tohoto kraje. Zámek Kynžvart byl po mnoho let sídlem mocného rakouského kancléře Metternicha. V Bečově nad Teplou pohádkový hrad a zámek hostí nedávno restaurovaný románský relikviář svatého Maura. Barokním skvostem západních Čech je městečko Valeč se zámkem a zámeckým parkem, se sochami z dílny Matyáše Bernarda Brauna (nyní v lapidáriu v klášteře Kladrubském). Že je to málo? Prosím: hrad v Ostrohu (Seebergu), královské město Stříbro, hrad a hradní město Loket nad Ohří, zámek v Sokolově, zřícenina románského hradu Přimda, premonstrátský klášter v Teplé s proslulou klášterní knihovnou (druhou největší v ČR) a benediktinský klášter v Kladrubech, národní kulturní památka z období vrcholného baroka. Typická lidová architektura, představovaná uzavřenými hrázděnými zemědělskými usedlostmi, je k vidění v Novém Drahově a v Doubravě u Lipové.

Vyznavačům zimních sportů nabízejí dobré podmínky horská střediska Krušných hor - Boží Dar, Klínovec, Potůčky a Pernink. Po upravených běžeckých trasách se lze prohánět Slavkovským lesem, na Přimdě nebo v okolí Mariánských Lázní. Kraj je protkán hustou sítí značených turistických cest pro pěší i cyklisty. Milovníky koupání, surfování, jachtingu, kempování a rybaření potěší přehrady Jesenice, Skalka a Hracholusky a množství rybníků; vodáci ocení Ohři. Tenisové dvorce nechybějí v žádném větším městě a rekreačním středisku a region se postupně stává rájem příznivců golfu.

Kromě tradičních karlovarských filmových festivalů se v regionu pravidelně koná též mezinárodní festival dechových orchestrů FIJO a mezinárodní festival JAZZ JAM v Chebu. V srpnu vrcholí lázeňská sezóna v Mariánských Lázních festivalem Frederyka Chopina, v Karlových Varech se stal již pravidlem hudební festival Dvořákův karlovarský podzim. Uznání odborníků si vydobyl i mezinárodní festival potápěčských filmů v Tachově.




Víte, že ... ?

Cheb je jméno původu slovanského a odvozuje se od ohbí řeky (Ohře tady vytváří ohbí výrazné); jeho výskyt na středověkých listinách svědčí o slovanském původu Chebu, jméno Eger souvisí s keltským pojmenováním Ohře - Agara, lat. Egire. Slovanské hradiště na místě dnešního Chebu existovalo již v 9. až 11. století. První kamenný hrad Vohburgů vznikl kolem roku 1125 na části hradiště a v r. 1167 byl Fridrichem II. Barbarossou přestavěn na reprezentativní falc. Chebský hrad je naší nejvýznamnější románskou památkou a jediným reprezentantem stavebního typu císařských falcí. Hradní románsko gotická kaple sv. Erharda a sv. Uršuly je architektonickým unikátem - každé patro dvoupodlažního objektu reprezentuje jiný sloh. Spodní část je románská, horní raně gotická.

Jednou z nejpůvabnějších a nejpůsobivějších památkových rezervací představuje město a hrad Loket nad Ohří. Za Lucemburků byl několikrát sídlem členů královského rodu, několik měsíců zde Jan věznil svého tehdy tříletého syna Václava, později Karla IV. spolu s jeho matkou a svou manželkou Eliškou Přemyslovnou. Odtud prý později vyjel již král Karel IV. na lov, při kterém objevil horký pramen v lesích na severovýchod od Lokte a založil tak pozdější Karlovy Vary. V Lokti se naposledy setkal J. W. Goethe se svou poslední láskou Ulrikou von Loewetzow, zdejší knihkupec a radní K. H. Frank se za německé okupace stal říšským protektorem.

Slavkovský les, nádherný a liduprázdný prostor českého západu, leží v prostoru mezi Karlovými Vary, Mariánskými Lázněmi a Kynšperkem nad Ohří. Je osobitým krajinným celkem vystupujícím příkře nad Tachovskou brázdu a Chebskou a Sokolovskou pánev. Jen na jihovýchodě přechází pozvolna do Tepelské plošiny. Celé území má ráz paroviny. Nejvyšší vrcholy Slavkovského lesa - Lesný (983 m n. m.) a Lysina (982 m n. m.) - leží v poněkud zdvižené jihozápadní části. Významnou součástí lesů této části Slavkovského lesa jsou rozlehlá rašeliniště vrchovištního typu s porosty borovice blatky a břízy pýřité s charakteristickými rašelinnými druhy rostlin. Chráněná krajinná oblast Slavkovský les byla zřízena výnosem ministerstva kultury Československé socialistické republiky ze dne 3. května 1974. Její rozloha je 610 km2.

Řeka Ohře, která je osou regionu, pramení ve Smrčinách v Německu ve výšce 670 m n.m. a vlévá se do Labe u Terezína v nadmořské výši 140 m. Celkově je dlouhá 302 km, na našem území má 256 km toku. Její průtok v ústí je 37,9 m3/s, rozloha povodí Ohře činí 5.631 km2. Dnešní povodí Ohře se postupně utvářelo v třetihorách, kdy horotvorné pohyby vedly ke vzniku krušnohorských kotlin. Do té doby směřovaly vodní toky pravděpodobně k lipskému zálivu oligocenního moře. Původní odvodňovací směr byl přerušen postupnými poklesy v místě dnešních podkrušnohorských pánví a vznikem krušnohorského horstva. V úseku mezi Loktem a Karlovými Vary proráží Ohře Slavkovský les údolím hlubokým až 150 metrů.

Svatošské skály - chráněný přírodní výtvor nedaleko Lokte nad Ohří, vzniklý v Karlovarském žulovém masívu působením řeky Ohře, s množstvím skalních pilířů, hranolů a jehlanů. Svými tvary připomínají skály svatební procesí a podle toho jsou i pojmenovány - například Ženich, Nevěsta, Muzikanti, Svědci. Bizarní tvary žuly byly roku 1933 vyhlášeny chráněným přírodním výtvorem, nyní národní přírodní památka. Územím prochází naučná stezka.

Město a klášter na řece Teplé, v Tepelské vrchovině nedaleko Mariánských Lázní. Již na začátku 12. století bylo na tomto místě pravděpodobně slovanské hradiště a od roku 1385 byla osadě Teplá přiznána městská práva. Teplá je ale proslulá především premonstrátským klášterem, který zde v roce 1193 založil český šlechtic Hroznata, aby do něj vzápětí povolal premonstrátské řeholníky z pražského Strahova. Klášterní knihovna je svým rozsahem (asi 100.000 svazků) druhou největší v naší zemi. Jsou v ní vzácné rukopisy, prvotisky, knihy ve všech evropských jazycích. Opatský kostel Zvěstování Panny Marie je cennou ukázkou přechodu románského slohu v gotický. Barokní interiér ukrývá cenná díla z 18. století.

Bečov nad Teplou leží v krásné krajině v údolí říčky Teplé mezi Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi, přímo v srdci chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Počátky Bečova souvisejí s důležitou zemskou komunikací z Čech do Německa. K její ochraně byl na skalní ostrožně nad Teplou ve 13. století založen opevněný objekt se strážní a celní funkcí. Dalším důležitým faktorem rozvoje Bečova bylo ve 13. - 16. století rudné hornictví v centrální části Slavkovského lesa (zlato, stříbro, cín). V poslední době se postupně opravuje historické jádro městečka, jehož chloubou je barokní zámek, zpřístupněný v roce 1996. Hlavním exponátem a magnetem zámku je vzácný relikviář svatého Maura z 12. století, unikátní románská památka evropského významu. Rozsáhlý komplex hradu a zámku tvoří působivou ozdobu a dominantu městečka. Objekty hradu a zámku mají úzkou historickou a stavební souvislost.

Od zámku Bečov k popravišti na vrcholu zalesněného Šibeničního vrchu (629 m) jihovýchodně od Bečova vede naučná stezka zřízená městem. Pro veřejnost nepřístupné budově zámeckého komplexu, kde mj. sídlí správce zámku, je deponováno vybavení pracovny, tj. stůl a židle Reinharda Heidricha.

Město Horní Slavkov najdete uprostřed lázeňského trojúhelníku mezi městy Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně v severní polovině území Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Počátkem 13. stol. vznikla nedaleko starší havířské osady nová hornická kolonie. Z ní se vyvinulo po přílivu horníku ze Saska okolo roku 1335 městečko. Za vlády mocného rodu Pluhů z Rabštejna v letech 1494 - 1547 se již Horní Slavkov řadí k slavným a významným hornickým městům díky nebývalému rozvoji těžby především cínových, ale v počátcích i stříbrných rud. Počátkem 16. stol. musely nové výstavbě, vyvolané velkým přílivem obyvatelstva, ustoupit i městské hradby. O významu města svědčí výstavba a provoz mincovny v letech 1525 - 1526. Za pluhovské držby mělo město 4.000 obyvatel a významem se rovnalo Kutné Hoře či Jáchymovu. Od roku 1547 bylo povýšeno na královské horní město.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.ZapadoceskeLazne.TOURISM.cz