KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
PODZVIČÍNSKO
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Přírodní zajímavosti
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Brtnický zámek

Na ostrohu nad levým břehem Brtničky ční zámecký areál. Zámek vznikl přestavbou původního hradu založeného někdy za prvních Valdštejnů, soudě podle pozdněgotických portálků v přízemí budov na třetím nádvoří. Původní gotický hrad vznikl v 30. letech 15. století. Ve druhé polovině 16. století za Hynka Brtnického z Valdštejna byl přestavěn hrad na prostorné renesanční sídlo. Za této přestavby byly půdorysu zámku vtisknuty dnešní rysy. Areál zámku zabírá protáhlý obdélník ve směru jih-sever. Před vstupem se táhne dlouhá kaštanová alej, za ní je přemostěný bývalý hradní příkop.

Vlastní zámek začíná hranolovou čtyřpatrovou věží zakončenou cimbuřím. První nádvoří je ze všech stran oblkopeno jednopatrovými budovami, v přízemí jsou křížové klenby s hřebínky. Další branou je přístup na druhé nádvoří, které je zastavěné pouze ze tří stran. Východní strana je otevřená do údolí městečka Brtnice. Pod úrovní terasy jsou zbytky původního opevnění, z této strany dosud stojí dvě bašty (na stejné úrovni 2.nádvoří, ale na západ, je bašta třetí, ze 2.nádvoří není vidět).

Další branou vstoupíme na třetí nádvoří, které je tentokrát otevřeno směrem na západ. Ze tří stran jsou vyšší dvoupatrové budovy. Nejvýznamější architektonickou částí tohoto nádvoří je dvoupatrová loggie v severním křídle. V přízemí a prvním patře se do nádvoří otevírá vždy třemi arkádami na toskánských sloupech, zatímco v druhém patře s dvojnásobným počtem os nesou sloupy vodorovné kládí. Na západní straně vedle loggie vystupuje třípatrový rizalit s opěrákem, nad kterým je pamětní deska s letopočtem 1593.Připomíná Kateřinu Zajímačku z Kunštátu (+1600), manželku stavitele zámku Hynka z Valdštejna. Fasády bloku východní strany nádvoří pokrývá sgrafitová rustika, přerušená jen obdélníky renesančních oken. Tvůrcemm přestavby v renesanční sídlo byl italský architekt Baltazar Maggi da Ronio, též významný stavitel pánů z Hradce (Zámky v Jindřichově Hradci, Telči, Sádku).

Za pánů z Valdštejna byl v sousedství zámku, v blízkosti vchodu do aleje, vystavěn kostel sv. Matouše. Po Bílé Hoře byl kostel výrazně přestavěn.

O povznesení svého sídla se starali i noví pobělohorští majitelé, rod Collalto italského původu. Došlo k výrazné přestavbě kostela sv.Matouše a k jeho přesvěcení na kostel Nanebevzetí P.Marie. O něco později vznikl u kostela klášter řádu Pavlánů. Úpravy zámku zahájil v letech 1627-29 Giovanni Battista Pieroni, původen ze San Miniata u Florencie. Svého času to byl nejvýznamější víděňský císařský architekt (mimo jiné v Praze postavil sallu terrenu Valdštejnského paláce).

Hlavní úpravy zámeckého areálu probíhaly ve 2.čtvrtině 17.stol za Claudia z Collalto, který sídlil na Brtnici v letech 1631-1661. Největšími změnami prošlo východní palácové křídlo. V l. patře paláce byl vystavěn sál s bohatou štukovou výzdobou. Nyní se nazývá Sál vjezdů. Název dostal podle jedenácti rozměrných obrazů na plátně, které dekorují stěny a zobrazují vjezdy habsburských panovníků na brtnický zámek. Namalovány byly v letech 1723-24 Karlem Františkem Tepplerem (1682-1738). Sál je zaklenutý zrcadlovou klenbou s figurální a ornamentální štukaturou. Ve druhém patře je tzv. Sál předků, o jehož původním vybavení (collaltovská galerie podobizen) si můžeme učinit představu již jen dle starých zámeckých inventářů.

Manýristickými úpravami prošly i jiné části areálu, např. brána před zámeckou alejí i tzv. císařská studna, která stávala těsně za touto vstupní branou v zámeckém parku. Fasády na 2. nádvoří jsou výsledkem regotizačních tendencí 19. století. V 60. letech 17. století vytesal pro zámek neznámý kameník několik sloupů se skulpturami světců: v zámecké aleji nyní stojí sv.František (1668).

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.brtnice.cz

Typ záznamu: Zámek
AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 56, 18.08.2004 v 10:47 hodin
Copyright 1998-2021 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
 
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba