KRKONOŠE SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO STŘEDNÍ MORAVA JIŽNÍ MORAVA VYSOČINA VÝCHODNÍ ČECHY ČESKÝ RÁJ ČESKÝ SEVER SEVEROZÁPADNÍ ČECHY ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ PLZEŇSKO ŠUMAVA JIŽNÍ ČECHY PRAHA OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
PODZVIČÍNSKO
  Dopravní přístupnost
Informační centra
Města a obce
Osobnosti a rodáci
Přírodní zajímavosti
Destinační management
 
Příroda a její ochrana
  Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
 
Kultura, zábava, sport
  Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Katalog KUDY Z NUDY
Aktivní dovolená
 
Památky a zajímavosti
  Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
 
Turistika a volný čas
  Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
 
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Lázeňská procedura
Přírodní léčivé zdroje
 
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
 
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
 
Království perníku

Historie Poutního místa

17. století

Během 30-ti leté války (1618- 1648), vypukl v roce 1633 v Králíkách mor a zanechal po sobě hodně obětí. Začaly se konat procesí na tehdejší Lysou horu, 760 m n. m., aby se lidé ubránili před rozšířením. Převážně byly procesí vedeny dětmi, kteří se modlily a zpívali Mariánské písně. Mezi nimi se nacházel i jako malý Tobias Johannes Becker (1646-1710), který si vzal předsevzetí, že jako dospělý zde postaví kostel.

Navštěvoval Gymnázium v Klodzku, studoval v Praze a stal se knězem. Později se stal i členem opatství v kapituli sv. Víta v Praze. V roce 1680 se vyskytl opět mor a procesí se stávala častější a získávala i na své mohutnosti..

Až v roce 1691 farář Christoph Schliemann z Králík vybízel ve svém kázáním obyvatelstvo znovu k procesí na poutní místo a také v něm dozrálo rozhodnutí, vybudovat na hoře kapli k poctě Panny Marii.

V roce 1694 odcestoval farář Schliemann a starosta Neumann do Prahy, kde sdělili pánům dómu jejich plán. V Tobiasovi J. Beckerovi našli nadšeného příznivce, který se však rozhodl, vzíti záležitost do svých rukou. Becker požádal kompetentního biskupa o povolení a spolu s ostatními přáteli v roce 1696 započal stavbu kostela k poctě Nanebevzetí Panny Marie a k tomu patřící stavbu Křížové cesty k Lysé hoře. Stavba trvala pouze 4 roky.

18. století

21. srpna 1700 byl Milostný obraz Panny Marie (je kopií obrazu Santa Maria Maggiore v Římě) oslavně přijat kostelem a tento srdečný kousek se stal součástí tohoto Poutního místa. V tentýž den došlo i k vysvěcení kostela a to k poctě Nanebevzetí Panny Marie (hlavní svátek se i v současnosti koná 15.srpna v neděli před a v neděli po tomto datu). Podle přání zakladatele T. J. Beckera dostala Lysá hora název "Hora Matky Boží".

V roce 1701 se stal T. J Becker biskupem v Hradci Králové. Ve stejném roce položil i základní kámen stavby kláštera, který navazuje na poutní kostel. V roce 1710 byla už stavba hotová. K duchovnímu vedení tohoto místa objednal Biskup Becker řád Servitů, což jsou služebníci Panny Marie.

V roce 1706 vzniklo 8 kaplí podél aleje, které vedou z Králík až k hlavnímu vchodu kláštera. V roce 1710 byla v klášterním dvoře postavěna kaple "Svaté schody". Od založení poutního místa sem přichází mnoho poutníků a ctitelů Matky Boží, kteří zde hledali místo pro "hříšníky" a nazývali jí "Dobrosrdečná matka". Na přímluvu Panny Marie se vymýšlelo mnoho motliteb.

19. století

V roce 1846, v noci ze 7 na 8. srpna kostel vyhořel po zásahu bleskem.

Jediné co z vnitřní výzdoby zbylo byla Křížová cesta, která je v péči Státního úřadu pro památky. Zachráněn byl i Milostný obraz, který se nachází na vyšším oltáři. Už rok po požáru byl kostel opraven, ale až na konci 19. století byl vyzdoben. Tenkrát (v roce 1883) byli Serviti z řádu Redemptoristů rozpuštěni. Pro doprovod poutníku byl zřízen v roce 1901 naproti kostelu Poutní dům.

od 20. století po současnost

Hora Matky Boží leží na jazykové hranici, tak zde páteři a bratři byli převážně německého občanství.

Po roce 1945 byli německý řád Redemptoristů vyhnán a od českých spolubratrů rozpuštěn. Na rozkaz komunistické vlády byli příslušníci všech řádů a kongregací v celé ČSR, v noci z 13 na 14. dubna 1950 z jejich kostelů převezeni do tzv. zadržovacích míst. Byly to převážně staré kláštery a i Klášter na Hoře Matky Boží se stal jedním z nich, jednodušeji řečeno - koncentračním místem pro duchovní.

Žili zde pod vedením státních komisařů a museli těžce pracovat v lese, na polích či s dobytkem, což patřilo státu. Byli ubytováni v klášteře a v naproti ležícím Poutním domě. Zde i pracovali v těžkých podmínkách do roku 1960, někteří z nich byli až v roce 1965 propuštěni. Někteří z propuštěných farářů a řádových lidí museli pracovat ve fabrikách.

Klášterní budova byla převzata Českou katolickou charitou, která byla pod Státním vedením.

V roce 1960 byli sestry Neposkvrněné Panny Marie a františkánky zde ubytovány. Také ony byly jako ostatní sestry v roce 1950 z jejich klášterů vyhnány a museli pracovat ve fabrikách nebo na státních pozemcích pod dohledem. Později převezli staré a nemocné sestry do Jiřetína a Broumova, mladší sestry do domova důchodců v Moravské Třebové, kde pracovali jako zdravotní sestry.

V roce 1960 charita přeložila všechny sestry nemocné a v důchodovém věku z Jiřetína, Broumova a M. Třebové do vilného Kláštera na Hoře Matky Boží. Zde žili pod izolovaným dohledem a nemohli se stýkat s mládeží či dětmi.

Klášter i kostel byli v hrozném stavu a zatěžovalo to i kněze, kteří na to neměli prostředky, ale trochu si pomohli s vykopáním cenných soch od žáků Matyáše Brauna. Sochy se nacházeli v kaplích podél aleje, ale po roce 1950 byli silně zničeny, tak byli převzaty do klášterního interiéru.

V roce 1968 se kostel stal přístupným. Sestry z větší části důchodkyně, daly kostel do pořádku a v roce 1970 započaly renovační práce po etapách. Náklady byly hrazeny ze sbírek věřících, z darů sester a z příspěvků poutníků. Na příkaz úřadu pro památky byli fasády nahozeny z nekvalitního materiálu, což se projevilo při zvětrávání až k úplnému zničení fasády. V roce 1982-1984 musel být kostel nově nahozen.

V letech 1981-1983 byl restaurován velký barokní vstup před hlavním vchodem. I tyto práce byly převážně hrazeny sestrami, které očisťovali kameny a pomáhali pomocníkům při restaurování.

V roce 1986-1988 byli některé vedlejší oltáře pozlaceny. Na hlavním oltáři byly provedeny mnohé pozlacující práce.

V roce 1984 se nechaly odlít dva zvony z Brodku u Přerova a v roce 1985 byli i posvěceny nové varhany, které vyrobila firma Kubát a Žloutek ze Zásady.

Za Státní kulturní památku byl v roce 1972 vyhlášen celý areál a začalo sem přicházet stále víc a víc návštěvníků, kteří toto místo objevují. Dříve to byli spíše Němci, neboť po roce 1950 bylo toto místo uzavřeno.

Po listopadu 1989 sem přichází i mnoho cizinců, Sudetských Němců a ze Slezska z hrabství Glatz, kteří zde dříve žili.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

LOKALIZACE


AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 06.01.2005 v 10:50 hodin
Copyright 1998-2021 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
Regiony a oblasti ČR
  Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR
 
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík oblasti
Databanka akcí
 
ZPRÁVY A AKTUALITY
  Tiskové zprávy
 
Služby pro turisty
  Informační centra
Průvodcovské služby
Tlumočníci a překladatelé
Bankovní služby
Turistický produkt
 
Kalendář akcí oblasti
  Akce pro děti
Kino, divadlo, výstavy
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
Kalendář kongresů, konferencí
Kalendář veletrhů a výstav
 
Folklor a tradice
  Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
 
KLUB ČESKYCH TURISTŮ
  Krajská oblast KČT
Odbor KČT
Turistické odznaky a známky
 
Regionální rozvoj
  Regiony a sdružení
Investiční příležitosti
Průmyslové zóny
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba